Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. . Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Novela insolvenčního zákona 2024. Poslanci podpořili zkrácení doby oddlužení na tři roky.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.
Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Předlohu schválila sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců. Pro byli až na několik výjimek zákonodárci pětice koaličních stran a opozičního SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi.
Poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Podle Olgy Richterové (Piráti) by ale bylo rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců nespravedlivé. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za „jakýsi koaliční kompromis“. „Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, zákon vypadá jinak,“ prohlásil. SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské pro zapojení dlužníků do legální ekonomiky, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů.
Možnosti oddlužení
Nyní před novelou 2024 jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň třicet procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud.
Ve druhé variantě musejí uhradit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Sněmovna na Blažkův návrh rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší, dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o jeden a půl roku.
Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů sjednotila až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali.
Z úprav opozičního ANO neuspěla žádná. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Blažek uvedl, že návrh jde správným směrem. Změnu stanoviska na záporné zdůvodnil názorem ministerstva dopravy, podle kterého by nebyl technický proveditelný.
Sněmovna upravila na návrh ústavně-právního výboru zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z už obstaveného účtu.
Nové povinnosti pro dlužníky
Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě dvanácti let místo nynějších deseti. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal připustil, že zkrácení doby oddlužení bude znamenat, že věřitelé dostanou méně peněz a dlužníci méně zaplatí. Upozornil nicméně, že fakt, že se věřitelé nedomohou všech svých peněz, je principem osobního bankrotu, který byl přijat už v roce 2008. „Je to v podstatě uspokojení všech přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení – na rozdíl od exekuce, kde se uspokojuje pouze jeden věřitel, pak se následně uspokojuje další v následné exekuci,“ popsal.
Doplnil, že insolvenční správce spolu se soudcem mohou oddlužení prodloužit v případě, kdy dlužník nesplňuje počáteční podmínky. Zkrácení doby oddlužení s sebou také přináší nové povinnosti. „Bude stanovena jakási minimální výše příjmů po celou dobu trvání oddlužení, které bude muset dlužník dosáhnout. A pokud ji dosahovat v průběhu těch tří let nebude, tak buď bude oddlužení zrušeno, nebo bude prodlouženo o maximální možnou dobu 1,5 roku,“ shrnul.
Kritika novely
Kritikou vůči novele nešetří Česká asociace věřitelů. Sníží návratnost pohledávek, řekla ředitelka asociace Petra Kolářová. Zkrácení oddlužení se podle ní projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ myslí si Kolářová.
Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ upozornila.
Dalším záporem je podle Kolářové to, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.