Na EURA divizi ODDLUŽENÍ se můžete spolehnout, že již DNES jste ZDARMA od EURA v procesu MOŽNÉ přípravy SOUDNÍHO ODDLUŽENÍ, INSOLVENCE, OSOBNÍ BANKROT a včerejší DEN už byl poslední s VYMAHAČI a EXEKUTORY za ZÁDY! OBJEDNEJTE si ještě DNES službu informace ZDARMA od EURA divize ODDLUŽENÍ. Pro Vaše OTÁZKY: JAK se RYCHLE oddlužit?, použijte CHAT v pravo dole. ZEPTEJTE se ještě dnes ZDARMA.

Novinky v oddlužení

Exekutoři: Po dlužníkovi se v průměru vymáhá 488 500 Kč, částka vzrostla
 

Průměrná částka bez penále, úroků a dalších poplatků, kterou po dlužníkovi vymáhá exekutor, přesáhla letos 488 500 korun. Za první pololetí se tak zvedla o více než 5600 korun. Polovina lidí v exekuci má splatit jistinu přes 148 tisíc korun.

Foto: Profimedia.cz

Exekutorská komora ČR

Článek

Na konci června mělo 683 239 zadlužených téměř 4,17 milionu exekucí. Vyplývá to z údajů Exekutorské komory ČR.

Na exekuce na dluhy u veřejných institucí, které začaly před loňským 28. říjnem, se vztahuje takzvané milostivé léto. Tato tříměsíční akce, při které se při uhrazení jistiny a odměny 1815 korun exekutorovi odpouští penále a další platby, skončí 30. listopadu.

Za první tři měsíce letošního roku začalo zhruba 117 tisíc nových exekučních řízení. Jeden dlužník měl v pololetí v průměru 6,1 exekuce. Počet se tak mírně snížil. Na konci loňska dosahoval téměř 6,4 exekuce.

Poslední šance na milostivé léto

Domácí
 

Na dlužníka připadá v průměru vymáhaná jistina 488 533 korun. Je to o 5632 korun víc než na konci loňska. Při jedné exekuci se v průměru vymáhá 79 959 korun, tedy o 4182 korun víc než na konci roku 2021.

 

Polovina zadlužených má splatit přes 147 976 korun na původním dluhu bez dalších plateb, úroků a penále. Tato mediánová částka se proti loňsku za první pololetí snížila o 8285 korun.

Prvního kola milostivého léta, které se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna, využily desetitisíce dlužníků.

I ve druhém kole je možné se do konce listopadu zbavit dluhů u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize.

Dlužník musí exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Může požádat o vyčíslení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit.

Senát odmítl zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů

Ekonomika
 

Odměna exekutorovi proti minulému milostivému létu stoupla z 908 na 1815 korun. Pokud lidé stihnou ještě vše do konce měsíce s exekutorem vyřídit a původní dluh uhradit, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí.

Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci. Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou na webu www.milostiveleto.cz.

Podle webové poradny nemá cenu už exekutorovi dopis na poslední chvíli posílat. Ti, kteří by se ještě do oddlužovací akce rádi zapojili, by se měli snažit dohodnout si rychle schůzku v exekutorově kanceláři a požádat o vyčíslení dlužné jistiny na místě.

„Zároveň mu na podatelně předejte dopis s informací, že využíváte milostivého léta. Nezapomeňte si nechat vystavit potvrzení o jeho převzetí. Pokud následně dlužnou částku spolu s poplatkem 1815 Kč uhradíte tak, aby byla připsána na účet exekutora do 30. listopadu, milostivé léto se na vás bude ještě vztahovat,“ uvedli poradci.

Informace i pomoc je možné získat na lince organizace Člověk v tísni s číslem 770 600 800 v pracovní dny od 9:00 do 17:00. K dispozici je i adresa jakprezitdluhy@clovekvtisni.cz. Podporu nabízejí také další organizace, a to třeba Charita ČR.

Vláda navrhuje zkrátit dobu oddlužení
 
Novinky.cz
 

Dlužníkům se otevře další možnost, jak se snáze zbavit svých dluhů. Ministerstvo spravedlnosti oprášilo návrh, aby se u nich mohla doba oddlužení neboli osobního bankrotu od poloviny příštího roku zkrátit z pěti na tři roky.

Foto: , ČTK

Ilustrační snímek

Článek

Vyplývá to z novely insolvenčního zákona, kterou resort poslal do připomínkového řízení. Vláda tak vrací do hry návrh, který předložila již minulá vláda Andreje Babiše (ANO), ale který nakonec Sněmovna i kvůli covidu nestačila schválit.

„Lidé nezvládající platit své dluhy se tedy budou moci rychleji dostat z dluhové pasti. Usnadní se tím jejich návrat do běžného života,“ odůvodnila změnu Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva. „Zkrácení doby oddlužení se dotýká jak podnikatelů, tak nepodnikatelů,“ dodala.

Ke zkrácení oddlužení na tři roky Česko zavazuje i evropská směrnice, ale pouze u podnikatelů, nikoliv dalších osob. V současnosti mají tříletou lhůtu pouze senioři a lidé ve druhém nebo třetím stupni invalidity.

 

Věřitelé nesouhlasí

Názory na plošné zkrácení doby oddlužení se přitom různí. „Ve výsledku to může být pozitivní, ovšem za předpokladu, že se zpřísní podmínky oddlužení,“ řekl Právu poslanec Patrik Nacher (ANO). „Mám tím na mysli věc jako kontrola toho, zda dlužník dělá vše pro splácení,“ podotkl. Změna podle něj může být nápomocná tím, že se lidé dříve oddluží a vrátí se do systému zpět ze šedé ekonomiky, ale bude to na úkor věřitelů, kteří dostanou nazpátek méně peněz.

Změnu by uvítal Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Obrovské množství exekucí, které v Česku je – podle Exekutorské komory jich v pololetí bylo 4 165 938 a týkaly se 683 239 lidí –, je podle něj velkou zátěží pro ekonomiku a sociální systém. „Čím dříve se podaří lidi oddlužit a vrátit je na pracovní trh, tím lépe pro všechny,“ dodal.

 
 

Návrhu naopak oponuje Česká asociace věřitelů. „Podmínky osobních bankrotů se natolik uvolní, že to může být kontraproduktivní. Lidé stěží vydělávající na své účty nebo hypotéky budou zvlášť v období ekonomické recese demotivováni, pokud uvidí, že snaha splácet vlastně není nutná a že je pohodlnější oddlužení, na jehož konci se neuhrazené dluhy zkrátka odpustí,“ míní výkonná ředitelka Petra Kolářová.

Na věřitele to podle ní bude mít zásadní vliv, protože dostanou zpět asi jen pět až deset procent svých pohledávek. „A to je bolestně málo,“ konstatovala.

„Jak je vidět již ze současné situace, schopnější dlužníci ovlivňují své příjmy, aby platili co nejméně. Jestliže ještě zkrátíme dobu oddlužení z pěti na tři roky, tak dlužníci prostě a jednoduše zaplatí míň,“ doplnila Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum. Podle jejích odhadů se průměrná míra uspokojení věřitelů při přijetí plošného tříletého oddlužení může pohybovat jen mezi 5 a 6,5 procenta.

„Zkrácením doby oddlužení se nevyhnutelně sníží počet měsíčních splátek, a to ze šedesáti na 36,“ přiznává i ministerstvo. Dojde ale podle něj k úpravě, která má zajistit nezajištěným věřitelům větší podíl na těchto splátkách. Navíc bude možné při neplnění povinností oddlužení prodloužit až o rok nebo ho zrušit.

„Posiluje se důraz kladený na dosahování adekvátní mzdy dlužníka, případně alespoň na důsledné placení tzv. minimální splátky,“ dodal úřad.

Podle Hábla to naopak bude pro řadu věřitelů výhodné, často jsou totiž v pořadí splátek na šestém, sedmém či dalším místě a nemají šanci vymoci ani korunu. „Ale pokud jdou dlužníci do oddlužení, dostávají se věřitelé na stejnou úroveň, a každý dostává proporcionálně stejně. Takže místo virtuálních pohledávek, kdy možná někdo někdy něco v budoucnu uvidí, dostanou aspoň část,“ míní Hábl.

Novela ještě musí projít připomínkovým řízením a pak ji musí schválit vláda a parlament. Pokud se tak stane, mohla by začít platit v polovině příštího roku.

autor: Pavel Cechl

Bez dluhů už za tři roky. Věřitelé ale nedostanou skoro nic, varují experti
iDNES.cz/ZPRAVODAJSTVÍ
 
Místo pěti let už za tři. Takhle rychlý by mohl být proces oddlužení, a to aniž by dlužník měsíčně splácel víc než nyní. Umožnit by to měla novela insolvenčního zákona, která se opírá o směrnici Evropské komise.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zkrácené oddlužení by se dle evropské směrnice mělo týkat pouze podnikatelů. Evropští zákonodárci tím chtějí sjednotit podmínky pro podnikání v celé EU. V Česku se ale plánuje zkrácení doby oddlužení pro všechny, tedy i běžné občany.

Experti proto varují, že věřitelé budou nespravedlivě kráceni. Takto rychlé a levné oddlužení zároveň může demotivovat dlužníky, kteří své závazky poctivě splácejí, a v důsledku vést k narušení sociálního smíru. V průměru by vlivem novely dostali věřitelé splaceno o dvě pětiny méně než za stávající právní úpravy.

„Očekává se, že se podnikatelé poučí ze svých špatných rozhodnutí a začnou znovu podnikat, vytvářet hodnoty, zaměstnávat lidi. Novela původně není zaměřená na nepodnikající fyzické osoby. Nevím, proč je třeba ji tímto způsobem rozšiřovat,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, s tím, že oddlužení je dostatečně výhodné už za stávajících podmínek.

O peníze přijde i stát

V pozici věřitele je nezřídka stát. Ministerstvo spravedlnosti si udělalo analýzu, z níž vyplynulo, že návratnost pohledávek zdravotních pojišťoven, finanční i celní správy a správy sociálního zabezpečení by po novele byla v průměru pouhých 6,5 procenta. To se týká nejenom státních orgánů, ale všech věřitelů. Aktuální průměrná návratnost je přitom u řízení, která byla zahájena před zatím poslední novelou z roku 2019, 55 procent.

KOMENTÁŘ: Zjednodušování podmínek všem dlužníkům odnesou poctiví lidé

„Po novele z roku 2019, která zrušila podmínku 30procentního zaplacení dluhu pro vstup do oddlužení, se splátky dlužníků postupně snižují a snižují. Český státní rozpočet bude při tříletém plošném oddlužení dostávat stále nižší částky. Ztrátu věřitelů představující až 100 miliard budou muset zaplatit daňoví poplatníci, což vzhledem k aktuální situaci může mít vážný dopad na ekonomickou situaci naší republiky,“ varovala Jarmila Veselá, ředitelka InsolCentra.

Zkrácením doby oddlužení by práceschopný dlužník získal stejné podmínky pro oddlužení jako senior nebo zdravotně postižený. Těmto skupinám je totiž tříleté oddlužení povoleno už díky novele z roku 2019.

„Jsme v situaci, kdy se projednává novela, která nedělá rozdíl mezi tím, jestli se oddlužuje práceschopný muž, nebo invalidní důchodce. Vzniká tedy v podstatě tlak na úplnou amnestii. Tím ale říkáme, že lidé své dluhy platit nemusí, že vyhrává ten, kdo neplatí,“ upozornila Veselá.

Ta dále vysvětlila, že obraz samoživitelky nebo seniora jako typického dlužníka, je mylný. Podle dat InsolCentra jsou totiž senioři naopak nejméně zadluženou skupinou obyvatel. Údaje o matkách samoživitelkách k dispozici nikdo nemá. „Ptali jsme se Českého statistického úřadu, ministerstva, neziskových organizací, ale nikdo ta data nezná. Odhaduje se ale, že takových osob může být v exekuci v Česku nejvýše 50 tisíc. V exekucích převažují muži v produktivním věku,“ sdělila Veselá.

Na představu samoživitelky nebo důchodce topících se v dluzích navazuje obecná představa, že lidé za své dluhy nemohou a vinu nese věřitel. Podle Veselé jde ale o nebezpečnou úvahu, která lidem brání přijmout odpovědnost za své dluhy a situaci vyřešit.

Do oddlužení se lidem nechce

„Velkou bariérou, o níž se však mluví jen málo, je výše měsíční splátky v oddlužení. Ta často převyšuje měsíční splátku v exekuci natolik, že si dlužník oddlužení jednoduše nemůže dovolit a setrvává v nekonečných exekucích. Jsem přesvědčen, že tuto situaci by mohl vyřešit model, kdy by si dlužník volil mezi tříletou lhůtou s klasickou měsíční splátkou a pětiletou lhůtou, kde by měsíčně splácel o něco méně,“ míní David Borges, analytik organizace Člověk v tísni.

Například z čisté mzdy ve výši 32 231 korun činí exekuční srážka 3 340 korun, u oddlužení by to bylo zhruba dvakrát tolik. Z toho důvodu by se podle Šmejkala měl u nepodnikatelů raději řešit tento aspekt, v samotném trvání procesu problém totiž nevidí.

To ostatně potvrzuje i Veselá, která upozornila na to, že když už dlužník do procesu vstoupí, obvykle vydrží do konce. „Nejvíce nás trápí, že nikdo z oficiálních představitelů nikdy dlužníkům neřekl, že již tři a půl roku mají velkou šanci se ze svých dluhů úplně vymanit. Od 1. června 2019 se totiž mohlo oddlužovat daleko větší množství zadlužených osob a desetitisíce či statisíce lidí by již byly blízko osvobození od dluhů,“ dodává Veselá.

Větší dohled nad splácením

Další změna, o níž se v novele uvažuje, je podrobnější zkoumání částky, kterou se dlužník zavazuje měsíčně splácet. V současnosti je oddlužení umožněno prakticky každému, kdo při vynaložení veškerého úsilí splní kritérium minimální měsíční splátky, která činí zhruba 2 200 korun. Při vyšších příjmech pak tato částka úměrně roste.

„Nicméně velká část dlužníků se snaží měsíční platbu minimalizovat, což lze jen obtížně dokazovat. Nově by však mohl insolvenční správce získat pravomoc porovnat deklarovaný příjem s příjmy obvyklými a rozhodnout, zda je plnění dostatečné,“ vysvětlil David Borges.

Zároveň by díky novele mohlo platit, že pokud v průběhu oddlužení měsíční splátka klesne pod určitou úroveň, dlužník bude muset vzniklou situaci uspokojivě vysvětlit. „Bude-li tento princip přijat, měsíční platby věřitelům jistě vzrostou,“ nabízí svůj pohled Borges.

V pondělí o podobě novely jednala Expertní skupina pro insolvenční právo, ve středu pak pětikoalice. Teď půjde návrh do meziresortního řízení. O finální podobě novely by Poslanecká sněmovna mohla hlasovat na přelomu roku.

 
 
Autor:

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/novela-insolvencniho-zakona-insolvence-oddluzeni.A221102_160653_ekonomika_alis

KONFERENCE INSOLVENCE 2021

KONFERENCE INSOLVENCE 2021

Soudce Krhut na KONFERENCI:

Zakázal bych poskytnutí úvěru lidem, kteří prošli oddlužením.Nemůžeme být pokrytečtí a podporovat úvěry a zároveň odsuzovat dlužníky, říká soudce. Připomínáte mi politiky, pro něž je reklama na úvěry horší než na zbraně, odpovídá bankéř. Podnikatele potřebujeme, aby se nezvyšovaly řady státních kontrolorů a výdaje státu, oponuje právník. Soustřeďme se také na sociální predispozice lidí a nedělejme jen předvolební politiku, navrhuje akademik.

Debata o dlužnících s filozofickým, ekonomickým a sociálním rozměrem se odehrála na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021 mezi zástupci insolvenčních správců, justice, zástupců bankéřů i státních úředníků 15. října 2021. Počet nápadu insolvencí na soudy klesá, ale dlužníci současně splácejí stále méně, vyplynulo z analýzy v úvodu čtvrté panelové diskuse na téma Budoucnost oddlužení v ČR.

Dluhy spotřebitelů jsou problém sociální

Jak upozornil insolvenční správce a advokát Michal Žižlavský, před novelou insolvenčního zákona platili dlužníci 56% dluhů, potom to bylo 40% a dnes je to 23%. Podle Žižlavského jde o problém sociální a  ekonomický. Co se týče podnikatelů není podle něho žádoucí, aby upadali do insolvencí, rozšiřovali řady státních kontrolorů a zvyšovali mandatorní výdaje státu. „Jiné je to u spotřebitelů, tam je to problém sociální,“ uvedl.

 

Na KONFERENCI INSOLVENCE 2008 letos vystupuje rekordní počet přednášejících Foto: Vladimír Kunc

 

Třetina dlužníků má sice IČO, to je ale neaktivní. Nulový je podle zakladatelky InsolCentra, advokátky a insolvenční správkyně Jarmily Veselé počet reorganizací. Dva roky po sobě nápad insolvencí klesá, k prudkému propadu nového nápadu došlo po vypuknutí pandemie v březnu 2020. Celkově k 1. lednu 2021 procházelo oddlužením 115 000 lidí.

Za dluhy je nezodpovědnost a negramotnost lidí

S počty dlužníků mají naopak starosti starostové obcí a měst. Podle ankety, kterou zorganizovalo InsolCentrum spolu se Svazem obcí a měst, jsou postoje starostů obcí a měst jednoznačné: Celkem 43% z nich je přesvědčeno, že za dluhy stojí nezodpovědnost občanů a 34% si myslí, že na vině je malá gramotnost lidí.

Z toho vyplývá i názor na řešení dlužníků. Na otázku, za jakých podmínek je správné odpustit člověku v insolvenci dluhy, odpovědělo 57 procent starostů, že za podmínky, když uhradí aspoň jistinu.
Bezkonkurenční většina starostů si pak myslí, že úplně nejdůležitější je chování a  komunikace dlužníka. Pro 81,7 procent starostů je „velmi důležité“, aby „dlužník, který žádá o oddlužení prokázal, že se snažil podle svých možností závazky odpovědně řešit“. To znamená „navyšovat příjmy, šetřit výdaje, konsolidovat půjčky, komunikovat s věřiteli“.

Zájem starostů je pochopitelný. Obec je veřejnoprávní korporace a  dluhy za dlužníky zaplatí ti, kteří nedluží, zdůraznil za Svaz obcí a  měst Dan Jiránek. „Dluhy nezmizí, jen za ně zaplatí jiní, v případě pohledávek obci všichni občané,“ zní potom stanovisko Svazu obcí a měst ke stavu dluhů. Obce a města proto také nesouhlasí s plošným oddlužením za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů.

Soudce: Zakázal bych úvěrování oddlužených

Z praxe soudce Krajského soudu v Ostravě přiděleného k Nejvyššímu soudu Rostislava Krhuta  vyplývá, že nejvíce dluhů vzniká z úvěrů. Kdykoli dlužník spadne do oddlužení, znamená to podle soudce, že poskytovatel úvěru nevyhodnotil rizika správně. „Já bych zcela zakázal poskytnout úvěr někomu, kdo prošel oddlužením,“ řekl doslova soudce Krhut.

„Jenže on je to byznys. My se ale jako společnost musíme rozhodnout. Nemůžeme být pokrytečtí. Nebankovní poskytovatelé by neměli existovat. Nelze podporovat úvěrování a při tom odsuzovat dlužníky,“ řekl soudce Krhut.

Tomu oponoval Michal Žižlavský: „Soudy by to hodily na bankovní sektor, aby si hlídal peníze, ale tak jednoduché to není,“ řekl. Podle jeho slov není čas na hrubou sekeru, ale na jemnou pilu.

 

KONFERENCE INSOLVENCE 2021 se konala v pátek 15. října 2021. Foto: Vladimír Michael Kunc

 

Bankéř: Úvěr podmíněný jistotou znamená nulu

Na soudce Krhuta rovněž reagoval zástupce České bankovní asociace Filip Hanzlík: „V insolvenčním řízení se ukáže, zda banka posoudila úvar správně, to znamená schopnost úvěr splatit. V zákoně je tato schopnost podaná jako pravděpodobnost. Pokud by byl úvěr podmíněn absolutní jistotou, banka by nemohla nikomu půjčit nic,“ vysvětlil. Poté se vrátil k tezi soudce Krhuta o zákazu úvěrů. „Nechci vidět, co by se stalo v USA, kde někdo projde za život pěti šesti bankroty.“

K doporučení, aby lidé spořili a nepůjčovali si pak Filip Hanzlík uvedl: „Připomínáte mi KSČM a KDU-ČSL, kteří chtěli zakázat reklamu na úvěry, říkali, že podmínky pro úvěry mají být přísnější než na zbraně.“

Naopak návrhy na omezení dlužníků ve vztahu k úvěrům přivítala Jarmila Veselá: Mně se návrhy pana doktora Krhuta líbí. Není třeba bát se nových myšlenek. Je třeba diskutovat,“ uzavřela téma.

Šetřit je v rozporu s doktrínou kapitalismu?

Sociálně ekonomický rozměr měla už první část konference, na kterou tato filozoficko-právní debata ve čtvrtém panelu opět navázala. O prvním panelu a o varování, že insolvence se stanou společenským tématem, Česká justice již dříve informovala.

Například z recidivy dlužníků lze vyvodit, že „je třeba zjistit skupiny, které potřebují mimořádné zacházení“. Celkem 10 procent dlužníků se znovu vrací do dluhů, 90 procent dlužníků insolvencí projde a  proces dokončí, zaznělo.

Stále platí, že česká společnost je homogenní, nikoli extrémně chudá nebo bohatá, to ale může skončit, varovala už v prvním bloku Jarmila Veselá, která se od začátku konference obracela k Filipu Hanzlíkovi z České bankovní asociace: „Občane, spočítej si, kolik budeš mít věcí, když budeš šetřit, Je jich dvakrát tolik. Vím, že je to v rozporu s doktrínou kapitalismu a s filozofií bankovnictví,“ vyzvala zakladatelka InsolCentra bankéře.

Řešme sociální perspektivu lidí

Tomu Filip Hanzlík oponoval: „Banky nejsou zdrojem dluhových pastí. Celkem 76% nebankovních poskytovatelů nemá licenci.“ Poté zdůraznil: Ve splácení úvarů jsme v nejlepší trojici v EU.“

Dluhy a dluhové pasti mají rovinu sociální, ekonomickou, právní a  politickou. Je třeba neřešit masu dlužníků jen politicky a právně před volbami. Je třeba soustředit se rovněž na jejich sociální perspektivu, pro kterou jsou predisponováni, uvedl ve filozofické debatě o dlužnících právník, akademik a rozhodce prof. Alexander Bělohlávek.

(Irena Válová)

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem