Na EURA divizi ODDLUŽENÍ se můžete spolehnout, že již DNES jste ZDARMA od EURA v procesu MOŽNÉ přípravy SOUDNÍHO ODDLUŽENÍ, INSOLVENCE, OSOBNÍ BANKROT a včerejší DEN už byl poslední s VYMAHAČI a EXEKUTORY za ZÁDY! OBJEDNEJTE si ještě DNES službu informace ZDARMA od EURA divize ODDLUŽENÍ. Pro Vaše OTÁZKY: JAK se RYCHLE oddlužit?, použijte CHAT v pravo dole. ZEPTEJTE se ještě dnes ZDARMA.

Novinky v oddlužení

Vláda schválila pokračování milostivého léta 2022

Dlužníci se budou moci zbavit exekucí nejspíš od září 2022

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Ministři se mají na jednání vlády zabývat i výraznou změnou služebního zákona nebo možnostmi konfiskací majetku na základě mezinárodních sankcí.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jednání vlády
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Dlužníci budou moci opět jednodušeji a bez úroků splatit dluhy vůči státu a institucím. Vláda schválila spuštění druhého kola takzvaného Milostivého léta, to bude trvat od září do listopadu.

 
Článek

Vláda schválila obnovu takzvaného Milostivého léta. Období, v němž dlužníci budou moci splatit exekuce bez úroků, bude trvat od září do 30. listopadu, uvedlo to ministerstvo spravedlnosti.

Po dobu Milostivého léta je možné splatit pouze jistinu svého dluhu (tedy původní nezaplacenou částku) a poplatek exekutorovi. Tím se splatí celá dlužná částka. Veškeré poplatky a sankce, které se k dluhu nastřádaly, musí jednotlivé organizace v rámci Milostivého léta odpustit.

Dluh, který původně mohl činit jen několik stokorun, se totiž za několik let mohl kvůli legislativě vyšplhat i na desítky tisíc korun.

 

Lidé budou moci zjednodušeným a méně nákladným způsobem splnit svůj dluh vůči státu a veřejnoprávním institucím vymáhaný soudním exekutorem. Milostivé léto se vztahuje například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetikám v rukách státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám.

Hlavní změny, které nový návrh přináší:

  • Povinní budou moci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce do 3 měsíců od účinnosti předkládaného návrhu.
  • Paušální náhrada nákladů exekuce se nově stanoví ve výši 1 500 Kč bez DPH.
  • Povinný bude nově muset ve stanovené lhůtě soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. Milostivého léta.
  • Povinný bude moci požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek tzv. Milostivého léta, a soudní exekutor bude povinen do 15 dnů odpovědět.
  • Výslovně se stanoví, v jakém rozsahu soudnímu exekutorovi náleží náklady exekuce, o kterých bylo rozhodnuto před 1. zářím 2022.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

„Předpokládám, že v důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna Milostivého léta namístě. Může pomoci především těm, kteří se do akce nemohli zapojit loni. Například proto, že peněžní prostředky, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

První Milostivé léto se uskutečnilo v období mezi 28. říjnem 2021 a 28. lednem 2022. Exekutoři v jeho rámci zastavili 42 tisíc případů, tedy 3,2 %. Aktivní přístup a úhradu zaznamenali pak zhruba u dvou třetin z celkového množství zastavených exekucí, uvedlo ministerstvo.

V Česku bylo v roce 2021 vyhlášeno 15 443 osobních bankrotů, o 11 procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 15 607 návrhů na osobní bankrot, rovněž o 11 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Počet osobních bankrotů se po účinnosti novely insolvenčního zákona v polovině roku 2019, která zpřístupnila oddlužení většímu počtu lidí, snížil už druhým rokem v řadě. Loňský rok byl poznamenaný nízkou mírou nezaměstnanosti a řadou podpůrných opatření vlády, které zvedly příjmy obyvatel. Závěr roku částečně ovlivnila i akce Milostivé léto, v rámci které mohou lidé zaplatit u některých dluhů pouze původní jistinu. Úroky, které často tvoří významnou část dluhu, jim poté budou odpuštěny,“ uvedla začátkem roku analytička CRIF Věra Kameníčková.

Na jaké dluhy se Milostivé léto vztahuje?

Nárok na Milostivé léto vzniká u těchto subjektů:

  • Česká republika,
  • územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
  • státní příspěvková organizace,
  • státní fond,
  • veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
  • dobrovolný svazek obcí,
  • regionální rada regionu soudržnosti,
  • příspěvková organizace územního samosprávného celku,
  • ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
  • obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
  • státní podnik nebo národní podnik,
  • zdravotní pojišťovna,
  • Český rozhlas nebo Česká televize,
  • právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“).

Zdroj: Nedlužím státu

 

Milostivé léto pomůže ukončit až třetinu z čtyř a půl milionu exekucí

Milostivé léto pomůže ukončit až třetinu z čtyř a půl milionu exekucí

Oddlužovací akce Milostivé léto pomůže ukončit až třetinu ze zhruba čtyř a půl milionu exekucí v České republice. Polovina z více než 700 tisíc lidí, kteří mají exekuce u veřejných institucí, by se mohla zbavit dluhů. Na tiskové konferenci to uvedli spoluautoři právní úpravy, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný a poslanec Patrik Nacher (ANO). Jednorázová akce potrvá ještě do 28. ledna. 

 

 
 
Video Brífink k průběhu akce Milostivé léto

Brífink k průběhu akce Milostivé léto

Milostivé léto se týká lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ. Pokud od 28. října do 28. ledna dlužníci splatí původní dlužnou částku neboli jistinu a odměnu 908 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí. Nesmějí být ale v insolvenci.

K  milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti, za určitých pravidel umožní snadnější oddlužení části svých dlužníků. Výborný uvedl, že pro dlužníky akce představuje šanci, jak se dostat z  dluhové pasti. 

„Může se to týkat až poloviny exekuovaných osob a až třetiny exekucí, kterých je čtyři a půl milionu. Jenom v Praze jsme to spočítali u  městských firem a příspěvkových organizací a odborů na 194 400,“ upřesnil Nacher.

Exekutorská komora uvedla, že ke konci října bylo v Česku téměř 4,58 milionu exekucí. Mělo je téměř 712 tisíc lidí. Za poslední čtvrtletí letošního roku začali exekutoři řešit skoro 109 100 nových případů.

Poslanci dodali, že podle informací z  exekutorských úřadů je zájem o milostivé léto velký a dluhové poradny přijímají denně stovky telefonátů. 

odkaz na Brífink:

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3414658-milostive-leto-pomuze-ukoncit-az-tretinu-z-ctyr-a-pul-milionu-exekuci-uvedli-poslanci

KONFERENCE INSOLVENCE 2021

KONFERENCE INSOLVENCE 2021

Soudce Krhut na KONFERENCI:

Zakázal bych poskytnutí úvěru lidem, kteří prošli oddlužením.Nemůžeme být pokrytečtí a podporovat úvěry a zároveň odsuzovat dlužníky, říká soudce. Připomínáte mi politiky, pro něž je reklama na úvěry horší než na zbraně, odpovídá bankéř. Podnikatele potřebujeme, aby se nezvyšovaly řady státních kontrolorů a výdaje státu, oponuje právník. Soustřeďme se také na sociální predispozice lidí a nedělejme jen předvolební politiku, navrhuje akademik.

Debata o dlužnících s filozofickým, ekonomickým a sociálním rozměrem se odehrála na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021 mezi zástupci insolvenčních správců, justice, zástupců bankéřů i státních úředníků 15. října 2021. Počet nápadu insolvencí na soudy klesá, ale dlužníci současně splácejí stále méně, vyplynulo z analýzy v úvodu čtvrté panelové diskuse na téma Budoucnost oddlužení v ČR.

Dluhy spotřebitelů jsou problém sociální

Jak upozornil insolvenční správce a advokát Michal Žižlavský, před novelou insolvenčního zákona platili dlužníci 56% dluhů, potom to bylo 40% a dnes je to 23%. Podle Žižlavského jde o problém sociální a  ekonomický. Co se týče podnikatelů není podle něho žádoucí, aby upadali do insolvencí, rozšiřovali řady státních kontrolorů a zvyšovali mandatorní výdaje státu. „Jiné je to u spotřebitelů, tam je to problém sociální,“ uvedl.

 

Na KONFERENCI INSOLVENCE 2008 letos vystupuje rekordní počet přednášejících Foto: Vladimír Kunc

 

Třetina dlužníků má sice IČO, to je ale neaktivní. Nulový je podle zakladatelky InsolCentra, advokátky a insolvenční správkyně Jarmily Veselé počet reorganizací. Dva roky po sobě nápad insolvencí klesá, k prudkému propadu nového nápadu došlo po vypuknutí pandemie v březnu 2020. Celkově k 1. lednu 2021 procházelo oddlužením 115 000 lidí.

Za dluhy je nezodpovědnost a negramotnost lidí

S počty dlužníků mají naopak starosti starostové obcí a měst. Podle ankety, kterou zorganizovalo InsolCentrum spolu se Svazem obcí a měst, jsou postoje starostů obcí a měst jednoznačné: Celkem 43% z nich je přesvědčeno, že za dluhy stojí nezodpovědnost občanů a 34% si myslí, že na vině je malá gramotnost lidí.

Z toho vyplývá i názor na řešení dlužníků. Na otázku, za jakých podmínek je správné odpustit člověku v insolvenci dluhy, odpovědělo 57 procent starostů, že za podmínky, když uhradí aspoň jistinu.
Bezkonkurenční většina starostů si pak myslí, že úplně nejdůležitější je chování a  komunikace dlužníka. Pro 81,7 procent starostů je „velmi důležité“, aby „dlužník, který žádá o oddlužení prokázal, že se snažil podle svých možností závazky odpovědně řešit“. To znamená „navyšovat příjmy, šetřit výdaje, konsolidovat půjčky, komunikovat s věřiteli“.

Zájem starostů je pochopitelný. Obec je veřejnoprávní korporace a  dluhy za dlužníky zaplatí ti, kteří nedluží, zdůraznil za Svaz obcí a  měst Dan Jiránek. „Dluhy nezmizí, jen za ně zaplatí jiní, v případě pohledávek obci všichni občané,“ zní potom stanovisko Svazu obcí a měst ke stavu dluhů. Obce a města proto také nesouhlasí s plošným oddlužením za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů.

Soudce: Zakázal bych úvěrování oddlužených

Z praxe soudce Krajského soudu v Ostravě přiděleného k Nejvyššímu soudu Rostislava Krhuta  vyplývá, že nejvíce dluhů vzniká z úvěrů. Kdykoli dlužník spadne do oddlužení, znamená to podle soudce, že poskytovatel úvěru nevyhodnotil rizika správně. „Já bych zcela zakázal poskytnout úvěr někomu, kdo prošel oddlužením,“ řekl doslova soudce Krhut.

„Jenže on je to byznys. My se ale jako společnost musíme rozhodnout. Nemůžeme být pokrytečtí. Nebankovní poskytovatelé by neměli existovat. Nelze podporovat úvěrování a při tom odsuzovat dlužníky,“ řekl soudce Krhut.

Tomu oponoval Michal Žižlavský: „Soudy by to hodily na bankovní sektor, aby si hlídal peníze, ale tak jednoduché to není,“ řekl. Podle jeho slov není čas na hrubou sekeru, ale na jemnou pilu.

 

KONFERENCE INSOLVENCE 2021 se konala v pátek 15. října 2021. Foto: Vladimír Michael Kunc

 

Bankéř: Úvěr podmíněný jistotou znamená nulu

Na soudce Krhuta rovněž reagoval zástupce České bankovní asociace Filip Hanzlík: „V insolvenčním řízení se ukáže, zda banka posoudila úvar správně, to znamená schopnost úvěr splatit. V zákoně je tato schopnost podaná jako pravděpodobnost. Pokud by byl úvěr podmíněn absolutní jistotou, banka by nemohla nikomu půjčit nic,“ vysvětlil. Poté se vrátil k tezi soudce Krhuta o zákazu úvěrů. „Nechci vidět, co by se stalo v USA, kde někdo projde za život pěti šesti bankroty.“

K doporučení, aby lidé spořili a nepůjčovali si pak Filip Hanzlík uvedl: „Připomínáte mi KSČM a KDU-ČSL, kteří chtěli zakázat reklamu na úvěry, říkali, že podmínky pro úvěry mají být přísnější než na zbraně.“

Naopak návrhy na omezení dlužníků ve vztahu k úvěrům přivítala Jarmila Veselá: Mně se návrhy pana doktora Krhuta líbí. Není třeba bát se nových myšlenek. Je třeba diskutovat,“ uzavřela téma.

Šetřit je v rozporu s doktrínou kapitalismu?

Sociálně ekonomický rozměr měla už první část konference, na kterou tato filozoficko-právní debata ve čtvrtém panelu opět navázala. O prvním panelu a o varování, že insolvence se stanou společenským tématem, Česká justice již dříve informovala.

Například z recidivy dlužníků lze vyvodit, že „je třeba zjistit skupiny, které potřebují mimořádné zacházení“. Celkem 10 procent dlužníků se znovu vrací do dluhů, 90 procent dlužníků insolvencí projde a  proces dokončí, zaznělo.

Stále platí, že česká společnost je homogenní, nikoli extrémně chudá nebo bohatá, to ale může skončit, varovala už v prvním bloku Jarmila Veselá, která se od začátku konference obracela k Filipu Hanzlíkovi z České bankovní asociace: „Občane, spočítej si, kolik budeš mít věcí, když budeš šetřit, Je jich dvakrát tolik. Vím, že je to v rozporu s doktrínou kapitalismu a s filozofií bankovnictví,“ vyzvala zakladatelka InsolCentra bankéře.

Řešme sociální perspektivu lidí

Tomu Filip Hanzlík oponoval: „Banky nejsou zdrojem dluhových pastí. Celkem 76% nebankovních poskytovatelů nemá licenci.“ Poté zdůraznil: Ve splácení úvarů jsme v nejlepší trojici v EU.“

Dluhy a dluhové pasti mají rovinu sociální, ekonomickou, právní a  politickou. Je třeba neřešit masu dlužníků jen politicky a právně před volbami. Je třeba soustředit se rovněž na jejich sociální perspektivu, pro kterou jsou predisponováni, uvedl ve filozofické debatě o dlužnících právník, akademik a rozhodce prof. Alexander Bělohlávek.

(Irena Válová)

Stránka 1 z 1 - 3 položek celkem